
Doslova nerudovskou otázku „Kam s ním“ vyřešili v Kralovické zemědělské společnosti, která provozuje bioplynovou stanici. Při provozu bioplynových stanic vzniká jako vedlejší produkt velké množství odpadního tepla na kogenerační jednotce. Jeho využití v zimním období se přímo nabízí – k vytápění budov. Kam s odpadním teplem ale v letních měsících? Právě na to přišli provozovatelé bioplynové stanice v Kralovicích.
K výrobě plynu využívá bioplynová stanice rostlinné komodity. Vedlejší produkt, který při výrobě plynu vzniká – odpadní teplo – je ale nutné využít. To je totiž dnes jedna z podmínek, aby bylo možné čerpat dotace na stavbu bioplynové stanice. V Kralovicích věděli, že v zimních měsících není problém teplo využít k vytápění. Jako zemědělská společnost ale potřebovali teplo i v létě – v sušárně. A tak vznikla myšlenka na využití více než 400 kW tepelného výkonu v sušičce společnosti. Ta byla navíc zastaralá a její strojové zařízení z roku 1975 bylo nutné modernizovat. Díky řešení společnosti PAWLICE tak odpadní teplo z bioplynové stanice dnes zemědělcům v Kralovicích pomáhá usušit dva tisíce tun pšenice a rovnou tisícovku tun řepky. Řešením se tak dosáhlo přibližně 30 denní využití odpadního tepla na sušení pšenice a řepky. Kdyby se v oblasti pěstovala i kukuřice, bylo by možné využít odpadní teplo i 90 dní v roce.
Řešení využití odpadního tepla přineslo zemědělskému podniku obrovské úspory a stalo se inspirací pro další možnosti využití odpadního tepla z provozu bioplynových stanic například při sušení štěpky nebo samotného digestátu na pásových nebo žlabových sušičkách.
Komentáře ke článku