Využití větrné energie v ČR: Dlouhá tradice, nejistá budoucnost
Jaký je současný stav větrné energetiky u nás a jak vypadal vývoj tohoto odvětví? Má energie větru v současnosti pro Českou republiku význam? A máte představu o tom, kde se na našem území nacházel první historicky doložený větrný mlýn?
Využití větru má v ČR dlouhou tradici
Člověk využívá energii větru již celá staletí. Otázkou zůstává, zda-li ji dokážeme efektivně využít i nyní. V Evropě se první zmínky o využívání síly větru objevují již v 9. století. První větrem poháněný mlýn u nás se nacházel u pražského Strahovského kláštera již v 2. polovině 13. století.
Na přelomu 19. a 20. století bylo celkem na území ČR téměř 900 větrných mlýnů, používaných především k mletí obilí. Rozvoj využití větrné energie k samotné výrobě elektřiny u nás probíhal v několika vlnách.
První fáze začala mezi lety 1990 - 1995, kdy bylo na našem území vybudováno přibližně 25 větrných elektráren, které však v letech 1996 - 2002 přestaly být z různých důvodů rentabilní. Objevovaly se problémy technického rázu a zároveň také chyběla patřičná legislativa. V druhé fázi od roku 2002 začala výstavba plynule narůstat, především v oblasti Krušných hor, částečně na Drahanské vrchovině nebo v Nízkém Jeseníku.
Zároveň také vznikají malé domácí větrné elektrárny třeba i v místech, kde elektřina není k dispozici. Takovou elektrárnu si mohou zruční kutilové postavit sami, nebo ji lze koupit jako stavebnici ve formě hotového výrobku.
Větrné elektrárny v Německu.
Je poloha ČR vhodná pro budování větrných elektráren?
Využití větrné energie na našem území nese významný potenciál i přesto, že Česká republika díky svojí poloze není pro větrnou energetiku zcela ideální oblastí, protože má kontinentální klima, které se projevuje sezónním kolísáním rychlosti větru. Síla větru v nížinách mnohdy nedosahuje patřičné úrovně a ve vyšších polohách mohou zase listy rotorů často namrzat, což narušuje chod elektrárny nebo ji rovnou vyřazuje z provozu. I přes tyto problémy lze však přijatelné místo pro vybudování větrné elektrárny nalézt prakticky v každém kraji.
Většina obzvláště příhodných míst pro výstavbu větrných elektráren se v ČR nachází v horských oblastech, zejména v Krušných horách nebo Jeseníkách. Hlavními ukazateli pro využití větrné energie jsou průměrná rychlost a četnost směru větru.
Oprávněná či neoprávněná kritika?
Existují kritické hlasy z řad laiků i odborníků, které upozorňují na negativní vlivy týkající se ekologických nebo ekonomických dopadů souvisejících s větrnou energií. Diskutabilní zůstává např. výkupní cena této energie, která se potom může promítat do ceny elektrické energie jako takové.
Dalším bodem kritiky zůstává určitý hluk, ať už přímo slyšitelný nebo nízkofrekvenční, estetický dopad na krajinný ráz, nebezpečí pro prolétávající ptáky a netopýry zvláště za nepříznivých povětrnostních podmínek. V některých oblastech Evropy došlo kvůli větrným elektrárnám ke snížení turistického ruchu, v jiných však používají zajímavé objekty elektráren jako vyhledávané turistické atrakce s vyhlídkou jako např. v rakouském Lichteneggu.
Představuje nestabilní větrná energie nebezpečí pro elektrizační soustavu?
Panují také určité mýty ohledně rušení příjmu televize a rádia, ale existence stožáru ruší přibližně stejně jako jakýkoli komín. Stožáry se také nestaví v bezprostřední blízkosti obydlí. Některé další, v minulosti problematické prvky, jsou již v současnosti vyřešeny díky technologickým vylepšením.
Určitá nevýhoda tohoto obnovitelného zdroje souvisí s nestabilní a do značné míry nepředvídatelnou povahou proudění větru. Elektřina vyrobená z větru je tak do elektrizační soustavy dodávána nárazově a v nepravidelných intervalech, což klade vysoké nároky na technické řešení a řízení celé soustavy. Zároveň je také nutné zajistit možnost odstavení těchto zdrojů z činnosti v případě náhlých přebytků.
Nejistá budoucnost dalšího vývoje větrných elektráren v ČR
Rozvoj větrné energetiky u nás začal zpomalovat přibližně kolem roku 2008, což souviselo jednak se začátkem finanční krize, která způsobila pro investory nepříznivé změny v úvěrové politice bank. V letech 2009 – 2010 také došlo ke snížení výkupní ceny elektřiny z větrných elektráren, což mnohé projekty postupně posunulo pod hranici rentability.
Překotný nárůst výstavby fotovoltaických elektráren v minulých letech, který ve svém důsledku vedl ke zvyšování ceny elektrické energie, se negativně podepsal na přístupu veřejnosti k otázce využití obnovitelných zdrojů obecně. Větrná energetika se již dříve musela obtížně vyrovnávat s předsudky lidí vzniklými v souvislosti s problémy první vlny výstavby větrných elektráren. Současná negativní společenská nálada však situaci ještě více komplikuje.
Stagnace větrné energetiky díky solárním elektrárnám
Solární „boom“ přinesl tak prudký nárůst objemu elektřiny dodávané do elektrizační soustavy, že bylo na začátku roku 2010 nutné vyhlášení stop stavu pro připojování nových fotovoltaických, ale i větrných elektráren. Tento stop stav trval až do září 2011, kdy byl sice uvolněn, zároveň však došlo k výraznému legislativnímu zpřísnění celého procesu rezervace kapacity v elektrizační soustavě.
Směr dalšího vývoje větrné energetiky u nás je nejistý.
Oblast větrné energetiky tak v současnosti zažívá období stagnace, přičemž oživení tohoto sektoru je zatím v nedohlednu. Nejistota budoucího přístupu našeho státu k otázce obnovitelných zdrojů pak potenciální investory jen dále odrazuje.
Další budoucnost větrné energetiky ve znamení legislativních změn
Větrnou energetiku čeká v příštích letech řada novinek souvisejících s výraznými legislativními změnami. Jaký konkrétní dopad tyto změny přinesou zatím však není zcela jasné. Mnozí odborníci vidí budoucnost větrné energetiky v ČR spíše pesimisticky. Výstavba větrných elektráren se u nás navíc stále častěji setkává s velkým odporem veřejnosti, úředníků i politiků. Světové trendy ve využívání síly větru jdou však zcela opačným směrem a světová větrná energetika zažívá velký rozmach. Je proto možné, že se i u nás začne situace v budoucnu postupně měnit k lepšímu. Česká republika má velký nevyužitý potenciál pro výrobu energie z větru, myšlenka dalšího rozvoje tohoto odvětví je proto dosti reálná.
Energetická společnost E.ON podporuje větrnou energetiku
Koncern E.ON se ve světovém měřítku výrazně podílí na rozvoji větrné energetiky. Na globálním trhu s obnovitelnou energií se tak řadí mezi deset nejvýznamnějších světových operátorů s větrnou energií. E.ON v současnosti pracuje na realizaci dalších investic do budování větrných elektráren na pevnině i na moři.
Související články:
Komentáře ke článku